Není zdraví bez duševního zdraví. Každý z nás může denně na vlastní kůži pociťovat, že fyzické a duševní zdraví od sebe nelze oddělit. Chceme, aby na člověka bylo nahlíženo celostně také v rámci systému zdravotní péče.

rovnost

Nerovnosti ve zdraví

I ve vysokopříjmových zemích stale existují velké nerovnosti v naději dožití u lidí s d.o. a obecné populace. Lidé se závažným duševním onemocněním (se schizofrenií, bipolární poruchou a středně až těžce závažnou depresí) umírají o 10-20 let dříve nežli obecná populace. Tento stav je výsledkem souhry mnoha faktorů, zejména pak vyššího výskytu rizikových faktorů nepřenosných onemocnění u lidí s d.o. a multimorbidity, nežádoucích účinků některých druhů medikace, vyšší prevalence sebevražd, úrazovosti a násilných úmrtí a horší dostupnosti somatické péče. Z nedávného českého šetření vyplývá, že lidé s historií hospitalizace pro duševní onemocnění mají 2,2x vyšší riziko úmrtí nežli obecná populace, přičemž kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí u lidí s historií hospitalizace pro duševní onemocnění (32,1 % všech úmrtí) stejně jako u obecné populace (39,2 %). Proporce úmrtí z důvodu vnějších příčin je více než 3x vyšší u lidí s historií hospitalizace pro duševní onemocnění než v běžné populaci (19,3 % vs 6,3 %) a proporce úmrtí v důsledku úmyslného sebepoškození více než 4x vyšší (8,2 % vs 1,8%).

nerovnost

Zastiňování fyzických problémů

Jedním z faktorů, který je dále posilován problémem stigmatizace, je tzv. “zastiňování fyzických problémů” v důsledku duševního onemocnění. Jde o situaci, kdy fyzickým symptomům není ze strany okolí věnována adekvátní pozornost, neboť jsou považovány za projevy duševního onemocnění a dochází k zanedbávání fyzického zdraví. Tento problém ilustrují např. dvě níže uvedené citace:

“V podstatě mi na pohotovosti pokaždé řekli, že si nemoc vymýšlím. Že nejsem nemocná, ale že si to jenom myslím. Neudělali mi ani odběr krve nebo moči. V jednom případě se jednalo třeba o zánět močového měchýře”.

 “Stěžoval jsem si u praktika na kašel a zimnici. Řekl mi že je to úzkost a poslal mně do práce. Takže jsem přechodil virózu s teplotou 39 stupňů.”

 „Má dřívější gynekoložka mi třeba říkala, že jsem hrozně senzitivní, ať jsem v klidu. Pak mi postupně přišlo, že už je na mě úplně vysazená. Jednou když jsem měla zastupující lékařku, která mě vůbec neznala, hned mi po nějaké prohlídce řekla: ‚No, to máte psychické, ty vaše problémy.‘“

  „Mně se jednou stalo u zubaře, když jsem řekla, co užívám za léky, že mi lékařka řekla: ´To já vás teda nemůžu ošetřit, vy jste případ pro specialistu, to já na vás nemůžu ani vzít vrtačku´.“

Celkový zdravotní stav mohou také dále zhoršovat nežádoucí účinky některých psychofarmak.

“Jaké vedlejší účinky léků, které užíváte kvůli svému duševnímu onemocnění, se u Vás projevují?” – “Velmi nízký tlak, se zavratemi. Poklesla nalada, nervozita, neschopnost prožít radost. Poruchy trávení , obezita, metabolicky syndrom. Sexualni disfunkce..”

V rámci našeho projektu i jednotlivých programů upozorňujeme na negativní dopady zanedbávání fyzického zdraví v důsledku duševního onemocnění a potřebu nahlížet na člověka v jeho celistvosti.