Lidé s duševním onemocněním

jsou myšleny osoby, které mají zkušenost s některým typem závažného duševního onemocnění (angl. severe mental illness – SMI). Podle výzkumů bývají tyto osoby nejvíce ohrožené vyčleněním mimo běžný život společnosti.

Lidé s duševním onemocněním se s různými druhy stigmatizace a diskriminace setkávají v mnoha oblastech svého života:

  • v rodině – uživatelé psychiatrické péče udávali častý rozpad rodinných a partnerských vztahů vlivem duševního onemocnění. Jako problematickou
    vnímali zejména neschopnost rodinných příslušníků o duševním onemocnění komunikovat, a to jak směrem k člověku s duševním onemocněním, tak i směrem k okolí (nemoc příbuzného často utajována). Udávány byly stereotypní postoje rodinných příslušníků k duševnímu onemocnění. Jejich důsledkem potom byl například nedostatek důvěry projevované vůči uživatelům psychiatrické péče, jejich neustálá kontrola, malá míra přiznávané odpovědnosti. Bylo také zjištěno, že někteří rodinní příslušníci zrazovali lidi s duševním onemocněním od užívání medikace. Rodinní příslušníci tak často nedokázali adekvátně přijmout fakt výskytu duševního onemocnění v rodině.
  • v přátelských vztazích – proměny v přátelských vztazích byly uživateli psychiatrické péče popisovány ve dvou směrech – v prvním docházelo k odtahování přátel po zjištění výskytu duševního onemocnění u dané osoby (stranili se, nevěděli, jak o nemoci komunikovat); v druhém fungovali přátelé jako významný zdroj podpory.
  • ve zdravotnictví – lékaři, s nimiž se uživatelé psychiatrické péče setkávali, často postrádali dostatečné informace o onemocnění (například možnosti léčby, zotavení), což mj. ovlivňovalo jejich postoje. Ty byly proto mnohdy stigmatizující. V některých případech docházelo například k tomu, že byla lidem s duševním onemocněním odmítnuta adekvátní zdravotní péče nebo, že byly jejich somatické příznaky připisovány duševnímu onemocnění (jev známý jako overshadowing.).
  • v zaměstnání – v pracovním životě se lidé s duševním onemocněním setkávali například s přeřazením na nižší pozici nebo propuštěním poté, co se zaměstnavatel dozvěděl o jejich duševním onemocnění. V některých případech se také potýkali s šikanou. Další problematickou pracovní oblastí pak byly přijímací pohovory, kdy rozhodnutí o sdělení duševního onemocnění mohlo vést k tomu, že uchazeči místo nakonec nedostali.
  • ve škole – v případě, že uživatelé psychiatrické péče byli školou povinní, bylo možné se se stigmatizujícím jednáním setkat i mezi pedagogy. Ti se v některých případech chovali k lidem s duševním onemocněním nespravedlivě a netolerantně, případně je pomlouvali nebo zesměšňovali před ostatními žáky a učiteli. Častým jevem pak bylo neposkytnutí možnosti vytvoření individuálního studijního plánu.

Doporučení

Zahraniční odborná literatura ukazuje, že sebestigmatizaci lze snížit, pokud jsou využity vhodné intervence. Jednou z hlavních testovaných intervencí v zahraničí je psychoedukace. Ta se zaměřuje zejména na tato témata:

  • onemocnění,
  • léčba,
  • prevence relapsu,
  • stigma a jeho zvládání, důraz je kladen na komunikační dovednosti a vytváření identity skrz vyprávění vlastního příběhu.

Ukazuje se také, že intervence, které jsou vedené lidmi s vlastní zkušeností duševního onemocnění, mají efekt i po několika týdnech od samotné intervence. Jednou z takových efektivních intervencí je Honest, Open, Proud seminář, který se zaměřuje na sdílení příběhu s okolím.

V České republice se efektivitě intervencí pro uživatele psychiatrické péče, specificky psychoedukací, zabývá Bankovská Motlová et al. (2013).

Z analýzy vyplynulo, že psychoedukace vede k pozitivní změně postojů, znalostí i chování pacientů. Ti nejvíce oceňovali informace o příznacích, průběhu a léčbě onemocnění, dále témata komunikace s rodinou a přáteli, podpora sebevědomí a sebeprezentace, nácviky dovedností potřebných v běžném životě. Psychoedukace je také nejčastější forma tuzemsky poskytovaných intervencí. Dále se v českém prostředí setkáváme s nácvikovými skupinami zaměřenými na rozvoj dovedností, ojediněle také s globálněji vedenými kampaněmi. Tyto aktivity je potřeba rozšířit. Zároveň je nutné věnovat se evaluaci programů, jež většina z nich postrádá.

Program a moduly pro lidi s duševním onemocněním (Směrem k zotavení: program pro lidi s psychotickým onemocněním)

Modul Psychoedukace pro lidi s psychotickým onemocněním

Modul Psychoedukace má za cíl zvýšit znalosti lidí s psychotickým onemocněním o jejich nemoci, léčbě, včasných varovných příznacích a zotavení – jeho náplní je zejména psychoedukace. Je veden profesionály v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s vlastní zkušeností s nemocí.

Forma modulu: Seminář

Délka modulu: 3 hodiny x 3 týdny (celkem 9 hodin)

Počet účastníků: 10 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Definice onemocnění, jeho projevy, průběh a prognóza
  • Příznaky a jejich příčiny
  • Dostupná léčba
  • Prevence relapsu nemoci
  • Časné varovné příznaky nemoci
  • Zdravý životní styl
  • Koncept zotavení

Kdy bude modul dostupný:

  • Psychoedukace pro lidi s psychotickým onemocněním: Jaro/léto 2019
  • Psychoedukace pro lidi s bipolární poruchou: Zima 2019
  • Psychoedukace pro lidi s depresí: Zima 2019

 

Modul Program Honest, Open, Proud (HOP)

Program Honest, Open, Proud byl vytvořen lidmi s vlastní zkušeností s duševní nemocí v USA. Cílem programu je usnadnit lidem s duševním onemocněním rozhodování ohledně svěření se se svojí zkušeností. Program je veden lidmi s vlastní zkušeností s duševní nemocí.

Forma modulu: Seminář

Délka modulu: 2 hodiny x 3 týdny (celkem 6 hodin)

Počet účastníků: 10 -15 účastníků

Obsah modulu:

  • Výhody a nevýhody svěření se s vlastní zkušeností
  • Způsoby svěření se
  • Vlastní příběh

Kdy bude modul dostupný: Jaro/léto 2019

Modul Beseda Moje jméno není diagnóza

Beseda Moje jméno není „diagnóza“ má za cíl představit zkušenosti lidí, kteří zažili duševní nemoc. Věnuje se životu s nemocí, osobním cestám zotavení, ale i problému stigmatizace. Poukazuje na to, jaký vliv má stigmatizace na lidi s duševním onemocněním a že může často představovat větší zátěž nežli nemoc samotná, jelikož přispívá ke strachu vyhledat potřebnou pomoc a hájit svá práva.

Forma modulu: Beseda

Délka modulu: 2 hodiny

Počet účastníků: 10 – 80 účastníků (dle prostoru)

Obsah modulu:

  • Úvod do tématu duševního zdraví, nemoci a stigma
  • Moderovaná diskuze
  • Dotazy publika

Kdy bude modul dostupný: Březen 2019

Modul Manuály práv lidí s duševním onemocněním

Manuál práv lidí s duševním onemocněním se zaměřuje na seznámení lidí s duševním onemocněním s jejich právy v nejrůznějších oblastech jejich života (hospitalizace, zdravotní péče, práce, bydlení atd.). Manuály jsou psány odborníky v oblasti lidských práv a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Brožury + možnost semináře v délce 1,5 hodiny

Obsah modulu:

  • Brožura: Manuál práv lidí s duševním onemocněním při hospitalizaci
  • Brožura: Manuál práv lidí s duševním onemocněním mimo lůžková zařízení

Kdy bude modul dostupný: Březen 2019

Modul Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním

Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním slouží k tomu, aby lidé s duševním onemocněním získali ucelený přehled o dostupných službách v rámci péče o duševní zdraví v ČR. Manuál je psán odborníky v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Brožury a online mapa služeb + možnost semináře v délce 1,5 hodiny

Obsah modulu:

  • Popis dostupných služeb v rámci systému péče o duševní zdraví

Kdy bude modul dostupný: Březen 2019

Kontakt na zodpovědnou osobu

Mgr. Matyáš Müller, MSc. Ph.D.
Tel: +420 283 088 111
Email: matyas.muller@nudz.cz

""
1

Mám nezávazný zájem o více informací 

Jméno
O jaké informace máte zájem?
Email, nebo telefonní číslo
Krajpick one!
Previous
Next
ikonam2-w

Chcete se dozvědět víc? Následující dokument obsahuje další informace: Analýza potřeb

SOUBOR KE STAŽENÍ