stigma3

Z duševního onemocnění se nelze uzdravit

Dlouhodobé studie ukazují, že díky správné pomoci vykazuje většina lidí s duševním onemocněním skutečné zlepšení a může vést kvalitní a produktivní život. Poměrně dlouho byla duševní onemocnění považována za neléčitelná. Díky medicínskému pokroku však byly objeveny léky, které dokázaly zlepšit příznaky a vedly také k nástupu dalších léčebných a rehabilitačních služeb. Lidé s duševním onemocněním, mají-li správnou péči, chodí běžně do školy či do práce, zakládají rodiny a vychovávají děti. I u tak závažných onemocnění jako je psychóza, se v současné době zcela vyléčí až třetina lidí. Zásadní roli v tomto směru hraje jejich ochota a vůle vyhledat včas odbornou pomoc, ale také sociální zázemí a podpora ze strany rodiny či přátel.

stigma3

Lidé s duševním onemocněním mají sklony k násilnému chování

Lidé s duševním onemocněním nemají větší sklony k násilí než zbytek populace. Tento mýtus je často posilován médii a může vést ke strachu z nálepky nebezpečného agresora a neochotě vyhledat pomoc. Ve skutečnosti se naopak mohou jedinci s duševním onemocněním častěji stát obětí násilí nebo ublížit sami sobě

stigma3

Duševní onemocnění mají jednoznačný původ

Současné výzkumy ukazují, že příčinou duševního onemocnění není pouze genetická predispozice či chemicko-biologická nerovnováha. Duševní onemocnění nejsou ani projevem určitých nedostatků v charakteru či osobní slabosti. Jsou způsobena genetickými, biologickými a sociálními faktory i těmi, které jsou spojeny s životním prostředím. Vliv může mít také působení alkoholu či drog na plod v prenatální fázi vývoje nebo například zneužívání či týrání v období dětství.

stigma3

Osoby s duševním onemocněním jsou méně inteligentní

Rozložení intelektových schopností je mezi duševně nemocnými osobami stejné jako u zdravé populace. Najdeme tedy mezi nimi jak jedince podprůměrné, průměrné, tak ty se zcela nadprůměrnou inteligencí. Duševní onemocnění inteligenci rozhodně nesnižuje, může ovšem dočasně vést k tomu, že ji člověk s psychiatrickými obtížemi nedokáže plně využít, klesá jeho výkonnost nebo si hůře pamatuje určitá fakta.

stigma3

To, že má člověk duševní onemocnění, se dá poznat

Většinu duševních onemocnění nelze rozpoznat podle vzhledu. Velká část lidí žije s duševním onemocněním, aniž by to o nich jejich okolí vědělo. Mnozí své obtíže před ostatními skrývají, protože se bojí jejich reakce. Stigmatizaci totiž lidé s duševním onemocněním mnohdy považují za větší problém než samotnou nemoc.

stigma3

Lidé s duševním onemocněním nemohou pracovat

Duševní onemocnění s sebou může nést určitou formu znevýhodnění i v práci, ale většina lidí jej dokáže překonat a pracovat může. Zaměstnání v mnoha případech navíc prokazatelně přispívá k procesu uzdravení a je také skvělou příležitostí, jak se zapojit do společnosti.

stigma3

Duševní onemocnění se netýkají dětí a dospívajících

Ve skutečnosti se s duševními problémy potýká každé páté dítě nebo mladistvý. Zároveň až 70 % duševních onemocnění projevujících se v dospělosti, má své počátky již v době dětství a dospívání. Důležité ovšem je, že u téměř 80 % osob, které v tomto období vyhledají pomoc, dochází k výraznému zlepšení.

stigma3

To, že má člověk duševní onemocnění, se dá poznat

Většinu duševních onemocnění nelze rozpoznat podle vzhledu. Velká část lidí žije s duševním onemocněním, aniž by to o nich jejich okolí vědělo. Mnozí své obtíže před ostatními skrývají, protože se bojí jejich reakce. Stigmatizaci totiž lidé s duševním onemocněním mnohdy považují za větší problém než samotnou nemoc.

stigma3

Lidé s duševním onemocněním nejsou v naší společnosti diskriminováni

Stigmatizace a diskriminace osob s duševním onemocněním ve společnosti stále přetrvává. Dle výsledků výzkumu realizovaného na české populaci se s nějakou formou diskriminace (přátelé, lékař, vzdělávání, zaměstnání atd.) setkalo téměř 85 % respondentů (Interní výzkum NUDZ, 2017). Ukazuje se také, že například pouze 20 % lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. Pro srovnání, ve Velké Británii je toto číslo výrazně vyšší a dosahuje až 68 %.

stigma3

Když člověk přizná svůj problém, budou si lidé myslet, že je blázen a bude hospitalizován

Většina osob s duševním onemocněním nepotřebuje hospitalizaci. Ta se užívá pouze v situaci, kdy se jedinec nachází v ohrožení života nebo může být nebezpečný svému okolí. I v případě, kdy k hospitalizaci dojde, se může jednat pouze o týdny či dny pobytu. Hlavním cílem je dané osobě v co nejkratší době pomoci a ulevit jí.

stigma3

Kouření marihuany nemůže člověku nijak uškodit

U lidí, kteří mají predispozice k rozvoji závažných onemocnění, jako je například schizofrenie, může užívání marihuany s nepoměrně vysokým obsahem THC oproti CBD (tzv. „skunk“) přispět k propuknutí nemoci. Podobnou roli spouštěče problémů v oblasti duševního zdraví mohou sehrát také narušené vztahy v rodině, komplikace na straně matky během těhotenství, stres, špatné sociální podmínky či nadměrné užívání alkoholu.

stigma3

Lidé s duševním onemocněním jsou mimo sebe

To, že člověk zažije duševní onemocnění, nutně neznamená, že se jeho vědomí ocitá mimo realitu. Takové narušení se vyskytuje pouze u některých duševních nemocí a zpravidla se jedná o přechodný stav (např. akutní stav psychózy).

stigma3

Existují psychotičtí a nepsychotičtí lidé

Veřejnost i někteří odborníci mají někdy tendenci vnímat psychózu jako kategorii s ostrými hranicemi – buď jste psychotik, nebo nejste. Ve skutečnosti lidé nejsou pouze depresivní nebo pouze šťastní. Podobu deprese rozlišujeme, a to od mírných jednodenních melancholií až k hluboké, ochromující depresi. A podobně se projevují i psychotické příznaky, které mají rovněž rozdílnou intenzitu a závažnost.