Rodinní příslušníci

Rodina a přátele hrají důležitou roli v životě člověka s duševním onemocněním. Mohou podporovat člověka s duševním onemocněním na cestě zotavení, zplnomocnění nebo naopak nedovolí a mohou brzdit rozvoj jeho  dovedností důležitých pro nezávislý život. Jsme přesvědčeni, že pomáhající rodina je darem, věříme, že většina rodinných příslušníků a přátel hledá cestu jak svého blízkého nemocného podpořit.

Cílem programu je snížení sebe-stigmatizace rodinných příslušníků a změna postoje k jejich blízkým nemocným.

Rodinní příslušníci popisovali jako tíživé zejména nedobré podmínky léčby v psychiatrických nemocnicích. V regionech byla zmiňována i omezená dostupnost služeb ambulantního psychiatra a psychoterapeutické péče. Jako problém respondenti vnímali také nevčasnou hospitalizaci člověka v akutním stádiu onemocnění.

Období po propuštění z lůžkového zařízení mnozí označovali za velmi těžké.  Následná péče je podle rodinných příslušníků málo dostupná a její kvalita někdy problematická. Podporu rodin ze strany státu mnozí rovněž považovali za nedostatečnou, a to včetně nízkých invalidních důchodů a jiných sociálních dávek.

Zároveň se rodinní příslušníci projevili jako velmi citliví k již existujícímu stigmatu obklopujícímu jednotlivá duševní onemocnění. Ve vztahu k širšímu okolí se tato citlivost projevovala pocity viny, studu, bezmoci a vedla k tomu, že respondenti vyjadřovali například neochotu sdílet nemoc v širším okolí. Požadovali mj. pozitivnější mediální obraz lidí s duševním onemocněním a psychoedukaci společnosti. Ve vztahu k lidem s duševním onemocněním se potom rodinní příslušníci často projevovali jako hyperprotektivní, tzn., že se o ně starali téměř nepřetržitě, mnohdy jim neumožnili vlastní rozhodování, což vedlo k postupné ztrátě schopnosti uživatelů psychiatrické péče starat se sami o sebe a vést samostatný život.

Kromě tohoto zažívali rodinní příslušníci i sebe-stigmatizující pocity. Dospělé děti například pociťovaly strach, že jsou nemocí svého rodiče kontaminováni.
Sourozenci lidí s duševním onemocněním prožívali vinu přeživšího bez nemoci, strach z budoucnosti, odtažení a zlost. Vedle těchto projevů byla zaznamenána i zvýšená zodpovědnost za péči o svého nemocného sourozence a obavu, že také onemocní.

Ukazuje se, že léčba lidí s duševním onemocněním je daleko účinnější, zapojí-li se do programů obsahujících psychoedukaci rodinní příslušníci pacienta či osoby jim blízké.

Podstatný vliv na atmosféru v rodině člověka s duševním onemocněním hrají vyjadřované emoce neformálních pečovatelů (Expressed Emotions, EE). Příbuzní, kteří jsou k pacientům hodně kritičtí nebo se domnívají, že je možné chováním kontrolovat vůli nemocného, cítí i větší zátěž způsobenou péčí o člověka s duševním onemocněním. Příbuzní s nízkým skóre EE jsou připravenější mlčet a poslouchat, jsou tolerantnější a citlivější k pacientovým potřebám.

Program pro neformální pečovatele by měl proto zahrnovat následující témata:

 

  • Bio-psycho-socio-spirituální model příčin vážného duševního onemocnění
  • Význam medikace v prevenci relapsu
  • Dodržování léčby
  • Účinky medikace
  • Časné varovné příznaky
  • Nácvik dovedností v emočně nepřetížené komunikaci
  • Nerealistická očekávání neformálních pečovatelů od jejich nemocných blízkých
  • Zotavení a důraz na zplnomocnění člověka s duševním onemocněním
  • Důraz na lidská práva lidí se zkušeností s duševním onemocněním
  • Důraz na naději
  • Důraz na fyzické zdraví a zdravý životní styl
  • Doporučení potřebnosti a nezbytnosti následné psychoterapeutické intervence pro celou rodinu

Nejlepší čas pro zařazení rodinné psychoedukace je období remise (stabilizační fáze léčby), kdy je vhodné získat pro spolupráci rodinné příslušníky.

Neformální pečovatelé potřebují konkrétní doporučení, například kam se obrátit v případě zhoršení onemocnění, jak řešit problémy vzniklé na základě neefektivní komunikace, jak ovlivnit míru vlastních vysoce vyjadřovaných emocí. Účinné jsou programy (např. vedené peer-lektorem), jež mají pozitivní efekt na rodinnou soudržnost, celkovou rodinnou zátěž a na depresivní příznaky, které se u pečujícího příbuzného mohou vyskytovat.

Ovšem existují zde i rizika ovlivňující případnou realizaci výše zmíněných doporučení. Spočívají v tom, že se během trvání projektu nepodaří proškolit požadovaný počet neformálních pečovatelů z důvodu nezájmu o daný program. Účastníci nedokončí programy dlouhodobějšího charakteru nebo nebudou souhlasit s některými principy destigmatizačních programů. Významným rizikem je také skutečnost, že by mohlo být obtížné oslovit skupinu rodinných příslušníků vykazujících hostilní postoje vůči svým nemocným příbuzným, protože většinou zpřetrhali všechny vazby a nejeví zájem o jakýkoliv kontakt.

Prevence a minimalizace rizik potom spočívá ve včasné a pečlivé přípravě programů a efektivní komunikaci s regionálními specialisty projektu. Účastníkům je třeba zdůrazňovat, že je potřeba absolvovat program jako celek, aby splnil svůj účel.

Program a moduly pro rodinné příslušníky

Přínos programu jako celku:

Cílovou skupinu tvoří neformální pečovatelé, a to hlavně rodinní příslušníci lidí s duševním onemocněním. Jedná se o osoby vyčleněné nebo ohrožené vyčleněním mimo běžný život společnosti, které se do něj v důsledku duševního onemocnění jejich blízkého mohou zapojit jen s velkým úsilím. Duševní onemocnění má vliv na jejich sociální situaci vzniklou duševním onemocněním v rodině a omezuje čas pro jejich vlastní potřeby. Účastníci získají základní přehled o problematice duševních onemocnění, o možnostech zotavení a praktické dovednosti v oblasti komunikace s jejich nemocným blízkým. Budou obeznámeni s probíhající reformou péče o duševní zdraví, jak přistupovat k lidskoprávním otázkám, jak se věnovat sobě a zmírnit či odstranit svoji sebestigmatizaci  a jejich stigmatizující postoje vůči jejich nemocným blízkým. Cílem programu je také zlepšení vztahů mezi jednotlivými aktéry, jimž duševní onemocnění zasahuje zásadním způsobem do života. Jsme přesvědčeni, že tento program může přispět ke zkvalitnění rodinného klimatu a k rychlejšímu zotavení a větší samostatnosti člověka s duševním onemocněním.

Modul Psychoedukace pro rodinné příslušníky

Modul má za cíl poskytnout rodinným příslušníkům informace o příčinách, symptomech nemoci, možnostech její léčby, o možnosti zotavení jejich nemocných blízkých a komunikaci s nemocným blízkým. Zařazení tohoto modulu je reakcí na Analýzu potřeb, ve které rodinní příslušníci velmi často a velmi intenzivně upozorňovali na nedostatek informací ohledně duševního onemocnění jejich blízkých. Modul vede psychiatr nebo psycholog spolu s člověkem s duševním onemocněním.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 3 x 3 hodiny (celkem 9 hodin)

Počet účastníků: 10 – 15

Obsah modulu:

  • Definice onemocnění, jeho projevy, průběh a prognóza
  • Příznaky a jejich příčiny
  • Dostupná léčba
  • Prevence relapsu nemoci
  • Časné varovné příznaky nemoci
  • Komunikace
  • Zotavení a lidská práva

Kdy bude modul dostupný:

  • Psychoedukace pro rodinné příslušníky lidí s psychotickým onemocněním: Jaro/léto 2019
  • Psychoedukace pro rodinné příslušníky lidí s bipolární poruchou: Zima 2019
  • Psychoedukace pro rodinné příslušníky lidí s depresí: Zima 2019

Modul Strukturální stigma a reforma péče o duševní zdraví

Modul má za cíl ukázat příčinu nedobrého stavu systému péče o duševní zdraví v ČR a jeho řešení. Příčinu je nutno vidět ve strukturálním stigma jako negativním společenském jevu, jehož důsledkem je dlouhodobé podfinancování systému péče o duševní zdraví. Ten je založen z převážné části na velkých institucích (psychiatrických nemocnicích) a není příliš efektivní. Ke změně systému i změně financování služeb pro lidi s duševním onemocněním má pomoci Reforma péče o duševní zdraví. Strukturální stigma a jeho důsledky označovali rodinní příslušníci jako další velmi bolestivý bod jejich nelehké životní role. Modul vede lektor buď s duševním onemocněním, nebo bez něj se znalostmi systému péče o duševní zdraví a Reformy péče o duševní zdraví.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 1 x 2 hodiny (celkem 2 hodiny)

Počet účastníků: 10 – 15

Obsah modulu:

  • Strukturální stigma – jeho příčiny a důsledky
  • Reforma péče o duševní zdraví – šance na změnu

Kdy bude modul dostupný: Duben 2019

Modul Beseda „Nejsme v tom sami“

Beseda „Nejsme v tom sami“ je koncipována tak, aby umožnila sdílení zkušeností rodinných příslušníků s lektory i mezi sebou navzájem a přispěla ke snížení sebestigmatizace rodinných příslušníků i ke snížení jejich stigmatizujících postojů ke svým nemocným příbuzným.

Hlavním cílem besedy „Nejsme v tom sami“ je ukázat, že život duševním onemocněním nekončí, i když pro rodinné příslušníky přináší novou, a často obtížnou zkušenost. Proto rodinní příslušníci potřebují svou zkušenost sdílet s druhými, kteří prošli podobným zážitkem v minulosti a již se s hlavními problémy, které duševní onemocnění přináší, stačili vyrovnat. Pro pochopení celé šíře problémů spojených s duševním onemocněním jejich blízkých je důležité umožnit rodinným příslušníkům také přímý kontakt s člověkem s duševním onemocněním, který dokázal problémy spojené s jeho nemocí zpracovat. Proto tuto besedu bude člověk se zkušeností s duševním onemocněním moderovat.

Forma modulu: Beseda

Délka modulu: 2 hodiny

Počet účastníků: 15 – 30 účastníků

Obsah modulu:

  • Úvod do tématu duševního zdraví, nemoci a stigma
  • Moderování diskuze
  • Dotazy publika

Kdy bude modul dostupný:  Duben 2019

Kontakt na zodpovědnou osobu

Markéta Vítková
Tel: +420 283 088 111
Email: marketa.vitkova@nudz.cz

""
1

Mám nezávazný zájem o více informací 

Jméno
O jaké informace máte zájem?
Email, nebo telefonní číslo
Krajpick one!
Previous
Next
ikonam2-w

Chcete se dozvědět víc? Následující dokument obsahuje další informace: Analýza potřeb

SOUBOR KE STAŽENÍ