Beseda „Nejsme v tom sami“ je koncipována tak, aby umožnila sdílení zkušeností rodinných příslušníků s lektory i mezi sebou navzájem a přispěla ke snížení sebestigmatizace rodinných příslušníků i ke snížení jejich stigmatizujících postojů ke svým nemocným příbuzným. Hlavním cílem besedy „Nejsme v tom sami“ je ukázat, že život duševním onemocněním nekončí, i když pro rodinné příslušníky přináší novou, a často obtížnou zkušenost. Proto rodinní příslušníci potřebují svou zkušenost sdílet s druhými, kteří prošli podobným zážitkem v minulosti a již se s hlavními problémy, které duševní onemocnění přináší, stačili vyrovnat. Pro pochopení celé šíře problémů spojených s duševním onemocněním jejich blízkých je důležité umožnit rodinným příslušníkům také přímý kontakt s člověkem s duševním onemocněním, který dokázal problémy spojené s jeho nemocí zpracovat. Proto tuto besedu bude člověk se zkušeností s duševním onemocněním moderovat.