Na rovinu

Klademe důraz na prevenci, rozvíjíme gramotnost v oblasti duševního zdraví a usilujeme o to, aby měl každý člověk šanci žít v duševní pohodě s pomocí vlastních sil a s kvalitní podporou okolí.

K duševní gramotnosti patří motivace a schopnosti člověka k tomu, aby si dokázal získat relevantní informace, porozuměl jim a využíval je způsobem, který podporuje a udržuje dobré zdraví.

Gramotnost v oblasti duševního zdraví obsahuje:

Filip_Aura_Illustration_of_a_person_meditating_in_a_tranquil_ou_a6bf244d-4139-43c1-a464-7ccb77e8f63a

Co je to

Duševní zdraví

Duševní zdraví se týká nás všech. Všichni ho můžeme rozvíjet a všichni o něj můžeme přijít.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní zdraví „pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.“

Duševní zdraví tedy není pouze absencí duševní nemoci, nýbrž smysluplným naplněním vlastních životních možností.

S duševním zdravím významně souvisejí:

Bio-psycho-socio-spirituální rovina duševního zdraví

Usilujeme o komplexní pochopení duševního zdraví a nemoci. Chceme, aby diskuse o nich zahrnovala různé aspekty: biologický, psychologický, sociální i spirituální. Nechceme žádný z nich opominout, ani zdůrazňovat na úkor těch ostatních. Je pro nás důležitý pohled různých odborníků – psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, ale stejně tak i samotných lidí s duševním onemocněním. Všechny tyto úhly pohledu stavíme NA ROVINU.

Více se o péči o různé složky duševního zdraví dozvíte také v sekci Sebepéče.

Wellbeing

Wellbeing můžeme definovat jako souhrn toho, jak se cítíme a jak se nám daří v životě naplňovat naše role a povinnosti. Různé odborné přístupy a psychologické školy pak mohou wellbeing popisovat různě. Třeba směr pozitivní psychologie zahrnuje do wellbeingu jako hlavní složky: pozitivní emoce, prožitek zaujetí činností, pozitivní vztahy, prožívání smysluplnosti a také úspěšný výkon. Jako jeden z předpokladů k wellbeingu můžeme vnímat tzv. resilienci, neboli odolnost v duševním zdraví.

O wellbeingu se můžete dozvědět více také v sekci Sebepéče, nebo na webu Opatruj.se.

Zotavení

Součástí duševního zdraví může být také zotavení z psychické krize nebo duševní nemoci, které chápeme jako „hluboce osobní a jedinečný proces změny postojů, hodnot, pocitů, cílů, dovedností a rolí. Je to způsob života, který je uspokojující, nadějný, přínosný, a to dokonce i s omezeními, která nemoc přináší. Zotavení zahrnuje rozvoj nového smyslu a účelu v životě, jak se člověk vymaňuje z katastrofických dopadů duševní nemoci.“ Autorem této definice v kontextu duševních onemocnění je Bill Anthony, PhD, zakladatel hnutí Recovery.

Více se o zotavení dozvíte v sekci O duševních nemocech.

o duševním zdraví v ČR

Kolika lidí se duševní onemocnění týká?

Před rokem 2020 uváděla Světová zdravotnické organizace (citace), že každý čtvrtý člověk zažije někdy ve svém životě nějakou formu duševního onemocnění.
Podle výzkumu realizovaného v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) mělo v roce 2017 v České republice 21,9 % všech dotázaných potíže, které by bylo možné diagnostikovat jako duševní onemocnění.

V souvislosti s pandemií Covid-19 a potažmo i s restriktivními opatřeními pak podle navazujícího výzkumu NUDZ v květnu 2020 vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR téměř na 30 %. Dle posledního výzkumu z listopadu 2020 výskyt duševních onemocnění v tom čase neklesal, odborníci naopak během pandemie upozorňovali na další možné zhoršení - dle dat NUDZ stoupl oproti před-pandemickému období v ČR výskyt deprese a rizika sebevražednosti 3x a výskyt úzkostných poruch 2x (viz kompletní tiskovou zprávu).

o 0 %

kontinuum duševního zdraví a nemoci

Mezi duševním zdravím a nemocí neexistuje jasná dělící hranice

V posledních letech odborníci stále více o duševním zdraví a nemoci uvažují jako o kontinuu.

Podle tohoto přístupu je potřeba nahlížet na duševní zdraví člověka jako na stav, který se mění v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách. Nepracuje jenom se dvěma protikladnými (dichotomickými) kategoriemi ZDRAVÍ – NEMOC, ale s celým spektrem fází definovaných různými změnami ve fungování a prožívání. Každý člověk se během svého života na tomto spektru posouvá v reakci na okolní podněty (stres, trauma, odpočinek, psychohygiena….) i v závislosti na osobní odolnosti a genetických predispozicích. Podle konceptu kontinua je zřejmé, že i člověk, kterému bylo diagnostikováno duševní onemocnění, může opět zažívat duševní pohodu, osobní spokojenost a směřovat k vlastnímu Zotavení.

Pyramida péče a prevence v duševním zdraví

Sebepéče je základ pro udržení dobrého duševního zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvinula systém pyramidy optimální kombinace služeb v péči o duševní zdraví k tomu, aby nabídla státům vodítka, jak organizovat služby pro duševní zdraví.

Jak ilustruje nákres pyramidy, většina péče o duševní zdraví může být zvládána samostatně (sebepéčí) nebo s pomocí neformálních komunitních služeb péče o duševní zdraví (například komunitní uskupení, školy…). Tam, kde je potřeba větší expertízy a podpory, tam je potřebná více formalizovaná síť služeb. Ta zahrnuje ve vzestupném pořadí primární zdravotní péči (praktický lékař), následovanou specializovanými komunitními službami péče o duševní zdraví, a poté psychiatrickými službami ukotvenými ve všeobecných nemocnicích, a nakonec specializovanými a dlouhotrvajícími pobytovými službami péče o duševní zdraví (psychiatrické nemocnice).

Z WHO Pyramidy můžeme vidět, že psychiatrické nemocnice a specializované (psychiatrické) služby, na příklad, stojí ty nejvyšší náklady, avšak jsou těmi nejméně často potřebnými službami (a přesto jsou to ty nejčastěji poskytované služby v mnoha zemích). To je v kontrastu k sebepéči nebo neformální komunitní péči, které jsou potřeba nejčastěji a mohou být poskytovány na relativně nízké náklady.

Prevence a podpora duševního zdraví směřuje do prvních dvou úrovní pyramidy služeb péče o duševní zdraví: sebepéče a neformální komunitní péče.

WHO Pyramida - Množství potřebné péče_crop

Dlouhodobá lůžková péče: hospitalizace a specializované služby

Specializované služby pro dlouhodobou lůžkovou péči.

Psychiatrické služby ve všeobecných nemocnicích

Psychiatrické služby v akutních fázích, které jsou dostupné na omezenou dobu a umožňují souběžnou léčbu s fyzickým onemocněním.

Formální péče v komunitě

Kombinace zdravotních a sociálních služeb, poskytovaných na základě potřeb a požadavků klientů. Jsou esenciální pro úspěšnou péči o duševní zdraví, zároveň také umožňují přechod od péče v nemocnicích a dalších pobytových zařízení do běžného života.

Primární zdravotní péče: praktický lékař

Součást služeb péče o duševní zdraví, které umožňují brzkou identifikaci duševních onemocnění, zahrnují dlouhodobou péči a podporu.

Neformální péče v komunitě

Služby péče o duševní zdraví poskytované v komunitě, které nejsou součástí zdravotního či sociálního systému.

Sebepéče

Aktivity a dovednosti, se kterými lidé zvládají své vlastní problémy v duševním zdraví samostatně nebo s pomocí své rodiny či přátel.

Zjistit více

filipaura_Illustration_of_a_person_nestled_comfortably_in_a_coz_7ac57463-eb0e-41c0-bc59-14d3dd329596

filipaura_Illustration_of_A_professional_psychiatrist_conversin_c2c4ea64-ed7a-4646-97b1-7ca2d0878cf8

Vyhledání podpory

Jak uvádí projekt Opatruj.se, kromě vlastní sebepéče a podpory našich nejbližších “o sebe můžeme pečovat za pomoci terapeuta, kouče, mentora, či trenéra. V případě, že cítíme, že na takovou péči nestačíte, nebo v případě vzniku krizové, nestandardní nebo závažné situace je dobré se spojit s odborníkem, který vám může pomoci situaci zvládnout. Nejste na to sami, nebojte se obrátit na někoho dalšího, když je třeba.”
Pokud jste v situaci, kdy potřebujete akutní podporu a pomoc v duševním zdraví, doporučujeme využít služeb krizových linek nebo center krizové pomoci. Kompletní seznam najdete na: narovinu.net/krize nebo na opatruj.se/prvni-pomoc

Zjistit více

Duševní onemocnění a zotavení

Podle Americké psychiatrické asociace jsou duševní onemocnění (v medicínské terminologii se většinou používá pojem duševní porucha) „zdravotní problémy, které zahrnují změny v emocích, myšlení nebo chování (případně jejich kombinaci). Duševní onemocnění jsou spojena se stresem a/nebo problémy s fungováním v sociálních, pracovních či rodinných aktivitách.“ Z duševního onemocnění se někteří lidé zcela vyléčí, někteří se s nemocí potýkají v menší nebo větší míře po celý život.

Vždy je ale možné nastoupit cestu zotavení, která nutně neznamená zbavit se všech symptomů duševního onemocnění, zato s sebou mnohdy s sebou nese objevení oblastí duševního zdraví, které dotyčnému před vypuknutím nemoci byly neznámé.

Zjistit více

filipaura_Illustration_capturing_a_joyful_family_embarking_on_a_04b441bb-4858-4a5c-ba66-1aa53d7167b6

filipaura_illustration_showcasing_a_person_standing_alone_in_a__7e5e3993-7335-4771-8dfe-5124e6d8d06d

Stop stigmatu

Stigmatizaci lze obecně charakterizovat jako proces označování (labellingu), který souvisí jak se společenským vylučováním a odmítáním stigmatizovaného, tak s vlastními pocity studu.

Z existujících výzkumů vyplývá, že stigma může pro lidi s duševním onemocněním dokonce představovat závažnější problém nežli projevy nemoci samotné.

Stigma vede k sociálnímu vyloučení, které spočívá v nedostatku sociální podpory lidí s duševním onemocněním, a to i ze strany nejbližšího okolí, diskriminaci při shánění zaměstnávání nebo bydlení. Stigma také zamezuje včasnému vyhledání pomoci, a tedy snižuje naději na plné zotavení. Sebestigmatizace vzniká, pokud člověk zná společenské předsudky, které se vztahují k dané skupině, souhlasí s nimi a aplikuje je sám na sebe.

Zjistit více

Duševní zdraví v práci

Duševní zdraví na pracovišti se týká stavu duševního zdraví a wellbeingu zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovním podmínkám. Zahrnuje jejich schopnost efektivně se vyrovnávat s pracovními nároky, udržovat pozitivní vztahy s kolegy a nadřízenými, a zároveň si udržovat vyrovnaný stav svého duševního zdraví. Duševní zdraví na pracovišti má zásadní vliv na výkonnost zaměstnanců, spokojenost, produktivitu a celkové pracovní prostředí dané organizace.

Zjistit více

Na rovinu: Podporujeme duševní zdraví v Česku

Gramotnost v oblasti duševního zdraví obsahuje:

Co je to

Duševní zdraví

S duševním zdravím významně souvisejí:

Bio-psycho-socio-spirituální rovina duševního zdraví

Wellbeing

Zotavení

o duševním zdraví v ČR

Kolika lidí se duševní onemocnění týká?

Každý čtvrtý člověk

vzrostl výskyt duševních onemocnění

kontinuum duševního zdraví a nemoci

Mezi duševním zdravím a nemocí neexistuje jasná dělící hranice

Naše kontinuum má dvě osy:

Optimální wellbeing – Nízký wellbeing

Bez duševní nemoci – S duševní nemocí

Pyramida péče a prevence v duševním zdraví

Sebepéče je základ pro udržení dobrého duševního zdraví

Péče o své duševní zdraví: sebepéče

Vyhledání podpory

Duševní onemocnění a zotavení

Stop stigmatu

Duševní zdraví v práci

Prevence a podpora v duševním zdraví

Destigmatizace lidí s duševním onemocněním v ČR

MATERIÁLY

Na rovinu

KAMPANĚ A OSVĚTA

duševní zdraví

SOUVISEJÍCÍ PROJEKTY