Pamatujete si v poslední době na nějaký televizní či rozhlasový pořad, který zesměšňuje lidi s diabetem či rakovinou? Pravděpodobně ne. Jako společnost jsme se rozhodli, že nemoci těla jsou témata, která potřebují celospolečenskou diskuzi nezatíženou stigmatizací.
Téma duševního onemocnění zdaleka nemá takový statut. I když se to možná na první pohled nezdá, jednou z významných součástí problému je stigmatizující jazyk. Umíte si představit, že někdo onemocní rakovinou prsu, a jeho okolí jej bude označovat jako rakovináře? Je dobré začít u toho, že žádný člověk není schizofrenik, ale osoba bojující s nemocí zvanou schizofrenie.
Důležitou roli v debatě o duševním zdraví hrají zejména používaný jazyk a správná volba slov. Ta mohou mít velkou sílu a nevhodným použitím stigmatizaci ještě dále prohlubovat. Naopak přesná vyjádření, respektující přístup a adekvátní formulace, mohou výrazně přispět k porozumění osobám s duševním onemocněním a problematice jako celku.
Jak mluvit o duševním zdraví bez stigmatizace
Duševní onemocnění je pouze jedním z aspektů života daného člověka, proto užívejte slovní spojení, která vždy na první místo staví jedince samotného a až poté jeho potíže. Jde o tzv. people first princip, který se snaží poukazovat na to, že každá osoba je jedinečnou lidskou bytostí, nikoliv chodící diagnózou, která by dokázala plně definovat, jaký člověk skutečně je
stigmatizující vyjádření:
- Marta je schizofrenička
citlivé vyjádření:
- Marta se vyrovnává se schizofrenií
- Martě byla diagnostikována schizofrenie
- Marta má diagnostikovanou schizofrenii
Jakékoliv hanlivé nebo urážlivé výrazy by měly být zcela vyloučeny. Nejen, že přispívají k negativnímu přístupu okolí vůči lidem s duševním onemocněním, ale dokonce i je samotné může takové zobrazování odrazovat od případné léčby. Pokud je výraz pro text klíčový a není možné jej vynechat, měl by být užit jako citace.
stigmatizující vyjádření:
- narkoman, feťák, alkoholik
- blázen, pomatenec, choromyslný, šílený, slabomyslný, narušený
- blázinec
- chovanec
běžné vyjádření:
- uživatel drog, člověk se závislostí na drogách / alkoholu
- člověk s duševním onemocněním
- psychiatrická nemocnice / zařízení
- pacient, klient, uživatel psychiatrické péče
Duševní onemocnění je široký pojem, který zahrnuje řadu jednotlivých typů s mnohdy zcela odlišnými projevy. Je proto lepší vždy přímo zmínit konkrétní druh onemocnění, v ideálním případě jej i krátce představit čtenářům (divákům, posluchačům) a specifikovat obtíže daného člověka. Tím zároveň poukážete i na skutečnost, že každé duševní onemocnění je odstupňováno a jeho projevy se u jednotlivých osob v různé míře liší.
stigmatizující vyjádření:
- Je duševně nemocný
citlivé vyjádření:
- Byla mu diagnostikována deprese. Projevuje se u něj tím, že ….
Neužívejte ani další vazby, které mohou celkově podporovat negativní pohled na kvalitu života osob s duševním onemocněním. Dejte přednost neutrálním termínům.
stigmatizující vyjádření:
- Petr trpí depresí
- Jana je postižena úzkostnou poruchou
citlivé vyjádření:
- Petr má depresi / má zkušenost s depresí / překonává depresi
- Janě byla diagnostikována úzkostná porucha
Raději než spojení „duševní porucha” používejte pojem „duševní onemocnění”.
Pokud konkrétní duševní onemocnění neznáte, je možné použít formulaci „má zkušenost s duševním onemocněním” nebo „má duševní onemocnění”.
Vyhněte se také používání pojmu „maniak”. Evokuje sice osobu s mánií, ale mezi odborníky se tento výraz nepoužívá. Navíc zpravidla vzbuzuje negativní konotace, a proto je bezpochyby vhodnější označení „člověk s mánií” nebo „člověk v mánii / v manickém stavu”.
Hovorové výrazy jako např. „pilulky štěstí” nebo „cvokař” mohou působit dehonestujícím dojmem a kupříkladu také snižovat odhodlání osob s duševním onemocněním vyhledat pomoc. Pokuste se jim proto vyvarovat.
Při užívání pojmů „psychóza” a „psychopatie” buďte obezřetní a dejte si pozor na jejich záměnu. Psychóza je typ duševní poruchy, která vede k výrazným změnám v osobnosti a prožívání, přičemž u jedince může dojít i ke ztrátě kontaktu s realitou. Jde o stav, který je léčitelný a může v některých případech vést až k plnému uzdravení. Psychopat je člověk s poruchou osobnosti. Mezi laickou veřejností je daný termín často spojován s násilným chováním, ovšem ve skutečnosti se tyto projevy týkají jen malé části osob. Odborníci již v současné době termín „psychopat” či „psychopatie” nepoužívají, a proto je vhodné se mu vyhnout i v novinářské práci. Místo toho raději zvolte termín „člověk s poruchou osobnosti” a „porucha osobnosti“.
V některých případech dochází k nevhodnému užívání pojmu „schizofrenie” či „schizofrenní”, a to v jiných než psychiatrických souvislostech. Jde o závažné duševní onemocnění, které má řadu rozličných symptomů, a proto je jakékoliv zobecňování daného pojmu nebo jeho užívání jakožto metafory, nevhodné. Obdobné je to i s používáním výrazů „psychotický”, „bipolární” či „anorektický”. Jejich použití se dá snadno vyhnout přímým popisem.
necitlivé metafory:
- schizofrenní počasí
- schizofrenní myšlenky
přímý popis:
- rychle se měnící / nestálé počasí
- rozpolcené / protichůdné myšlenky
Jak pracovat s obrazovým materiálem
Sílu vizuální stránky rozhodně není vhodné podceňovat. V řadě případů může být její vliv na vnímání tématu duševních onemocnění stejný, nebo dokonce ještě výraznější než u textu samotného. Zároveň také platí, že ačkoliv je konečný výstup kvalitní, vyvážený a citlivě zpracovaný, nevhodně zvolená fotografie může ve výsledku jeho celkovou úroveň výrazně snížit.
Vyhněte se stereotypnímu zobrazování osob s duševním onemocněním. Jde např. o fotografie nebo záběry zmatených, zoufalých, rozcuchaných, izolovaných či hrozivě vypadajících jedinců.
Mezi nejčastější ilustrační fotografie, které lze najít u článků s tématem duševních onemocnění, patří ty, na nichž jsou zachyceny zhroucené osoby s hlavou ve svých dlaních (sedící na podlaze, v temném koutě, na rozestlané posteli). Zpravidla vzbuzují pocity bezmoci a zoufalství, a proto je vhodné je nahradit jinými variantami. Inspiraci je možné získat např. na stránkách kampaně „Get the Picture“, která nabízí konkrétní alternativy: https://goo.gl/arxAvu
Pokud používáte v textu autentickou fotografii konkrétního člověka s duševním onemocněním, vždy byste měli získat jeho souhlas a zároveň ho seznámit s tím, kde a jak bude využita.
Přemýšlejte také o tom, kam fotografii umisťujete. Pokud se např. obrázek vztahující se k sebevraždě dostane na titulní stranu, může v očích příjemců událost neadekvátně zveličovat.
Informujete-li o sebevraždě, nepoužívejte fotografie ani videa, která by zachycovala lokalitu či metodu, prostřednictvím které jedinec ukončil svůj život. U některých citlivějších jedinců by totiž mohla zafungovat jako návod. Stejně tak se vyhněte dramatickým fotografiím či záběrům truchlících pozůstalých, jelikož i v tomto případě mohou na zranitelnější osoby velmi silně a negativně zapůsobit. Obdobné pravidlo platí i pro zobrazování někoho, kdo se sebepoškozuje.
Zvažte relevantnost ilustračních fotografií. Kupříkladu užívání obrázků psychiatrických nemocnic může být zavádějící, jelikož značná část osob s duševním onemocněním nikdy hospitalizována nebyla ani nebude. Obdobným příkladem jsou fotografie léků, a to vzhledem k tomu, že mnoho jedinců ve skutečnosti medikováno vůbec není.
Nevhodné je také užívání fotografií extrémně hubených osob s poruchami příjmu potravy. Ty mohou být škodlivé nejen pro jedince s tímto onemocněním, ale zároveň komplikují porozumění problematice ze strany veřejnosti. Potvrzují totiž zažitou představu, že se daná diagnóza týká pouze osob vyhublých, což zdaleka nemusí být pravidlem.
Vyhněte se užívání ukázek z filmů jako např. „Psycho“, „Osvícení“ nebo „Přelet nad kukaččím hnízdem“. Ačkoliv jde bezpochyby o velmi ceněné filmy, v řadě ohledů mohou podporovat stereotypní vnímání osob s duševním onemocněním.
Nabídněte příjemcům také pozitivní obraz osob s duševním onemocněním a zachyťte je např. v každodenních situacích. Od zdravých jedinců se v zásadě nijak neliší a zvolené fotografie (záběry) mohou navíc výrazně ovlivnit to, jak bude publikum výsledný výstup vnímat.
Buďte při výběru či pořizování fotografií a záběrů kreativní. Neužívejte to, co vám při vyslovení termínu „duševní onemocnění“ zpravidla vytane na mysli jako první, ale zamyslete se a zvolte kupříkladu fotografie, které zachycují dané jedince při realizaci svých zájmů či v hovoru
Chcete se vědět víc? Stáhněte si tyto dokumenty:
Destigmatizační manuál
Tento manuál může využít úplně každý – organizace, instituce, firma, jednotlivec. Najdete v něm vysvětlení pojmu stigmatizace a procesu, který vede od stigmatizace k diskriminaci, stejně jako důsledky stigmatizace v reálném životě. Manuál popisuje pojem zotavení/recovery, který je pro destigmatizaci naprosto klíčový. Zabývá se médii, která jsou velkým nositelem stigmatizace, ale hrají také zásadní roli v destigmatizaci. Dozvíte se, jak se můžete do stigmatizace zapojit vy osobně, a kde k tomu najdete potřebné informace a inspiraci. Najdete zde také základní informace o duševních onemocněních, které jsou potřebné k lepší orientaci v problematice duševního zdraví.
Media Guide
Hlavním cílem tohoto „media guide“ je poskytnout novinářům, redaktorům, editorům, reportérům, ale například i studentům materiál, který jasně a přehledně představí praktické tipy, jak citlivě a zodpovědně zpracovávat rozličná témata související s duševním zdravím. Součástí jsou také další důležité informace a statistiky, stejně jako odkazy na významné české i zahraniční projekty a iniciativy věnující se tématu stigmatizace.