Lidé s duševním onemocněním

jsou myšleny osoby, které mají zkušenost s některým typem závažného duševního onemocnění (angl. severe mental illness – SMI). Podle výzkumů bývají tyto osoby nejvíce ohrožené vyčleněním mimo běžný život společnosti.

Lidé s duševním onemocněním se s různými druhy stigmatizace a diskriminace setkávají v mnoha oblastech svého života:

  • v rodině – uživatelé psychiatrické péče udávali častý rozpad rodinných a partnerských vztahů vlivem duševního onemocnění. Jako problematickou
    vnímali zejména neschopnost rodinných příslušníků o duševním onemocnění komunikovat, a to jak směrem k člověku s duševním onemocněním, tak i směrem k okolí (nemoc příbuzného často utajována). Udávány byly stereotypní postoje rodinných příslušníků k duševnímu onemocnění. Jejich důsledkem potom byl například nedostatek důvěry projevované vůči uživatelům psychiatrické péče, jejich neustálá kontrola, malá míra přiznávané odpovědnosti. Bylo také zjištěno, že někteří rodinní příslušníci zrazovali lidi s duševním onemocněním od užívání medikace. Rodinní příslušníci tak často nedokázali adekvátně přijmout fakt výskytu duševního onemocnění v rodině.
  • v přátelských vztazích – proměny v přátelských vztazích byly uživateli psychiatrické péče popisovány ve dvou směrech – v prvním docházelo k odtahování přátel po zjištění výskytu duševního onemocnění u dané osoby (stranili se, nevěděli, jak o nemoci komunikovat); v druhém fungovali přátelé jako významný zdroj podpory.
  • ve zdravotnictví – lékaři, s nimiž se uživatelé psychiatrické péče setkávali, často postrádali dostatečné informace o onemocnění (například možnosti léčby, zotavení), což mj. ovlivňovalo jejich postoje. Ty byly proto mnohdy stigmatizující. V některých případech docházelo například k tomu, že byla lidem s duševním onemocněním odmítnuta adekvátní zdravotní péče nebo, že byly jejich somatické příznaky připisovány duševnímu onemocnění (jev známý jako overshadowing.).
  • v zaměstnání – v pracovním životě se lidé s duševním onemocněním setkávali například s přeřazením na nižší pozici nebo propuštěním poté, co se zaměstnavatel dozvěděl o jejich duševním onemocnění. V některých případech se také potýkali s šikanou. Další problematickou pracovní oblastí pak byly přijímací pohovory, kdy rozhodnutí o sdělení duševního onemocnění mohlo vést k tomu, že uchazeči místo nakonec nedostali.
  • ve škole – v případě, že uživatelé psychiatrické péče byli školou povinní, bylo možné se se stigmatizujícím jednáním setkat i mezi pedagogy. Ti se v některých případech chovali k lidem s duševním onemocněním nespravedlivě a netolerantně, případně je pomlouvali nebo zesměšňovali před ostatními žáky a učiteli. Častým jevem pak bylo neposkytnutí možnosti vytvoření individuálního studijního plánu.

Doporučení

Zahraniční odborná literatura ukazuje, že sebestigmatizaci lze snížit, pokud jsou využity vhodné intervence. Jednou z hlavních testovaných intervencí v zahraničí je psychoedukace. Ta se zaměřuje zejména na tato témata:

  • onemocnění,
  • léčba,
  • prevence relapsu,
  • stigma a jeho zvládání, důraz je kladen na komunikační dovednosti a vytváření identity skrz vyprávění vlastního příběhu.

Ukazuje se také, že intervence, které jsou vedené lidmi s vlastní zkušeností duševního onemocnění, mají efekt i po několika týdnech od samotné intervence. Jednou z takových efektivních intervencí je Honest, Open, Proud seminář, který se zaměřuje na sdílení příběhu s okolím.

V České republice se efektivitě intervencí pro uživatele psychiatrické péče, specificky psychoedukací, zabývá Bankovská Motlová et al. (2013).

Z analýzy vyplynulo, že psychoedukace vede k pozitivní změně postojů, znalostí i chování pacientů. Ti nejvíce oceňovali informace o příznacích, průběhu a léčbě onemocnění, dále témata komunikace s rodinou a přáteli, podpora sebevědomí a sebeprezentace, nácviky dovedností potřebných v běžném životě. Psychoedukace je také nejčastější forma tuzemsky poskytovaných intervencí. Dále se v českém prostředí setkáváme s nácvikovými skupinami zaměřenými na rozvoj dovedností, ojediněle také s globálněji vedenými kampaněmi. Tyto aktivity je potřeba rozšířit. Zároveň je nutné věnovat se evaluaci programů, jež většina z nich postrádá.

Program a moduly pro lidi s duševním onemocněním (Směrem k zotavení: program pro lidi s psychotickým onemocněním)

Modul Psychoedukace pro lidi s psychotickým onemocněním

Modul Psychoedukace má za cíl zvýšit znalosti lidí s duševním onemocněním o jejich nemoci, léčbě, včasných varovných příznacích, zdravém životním stylu, prevenci zhoršení symptomů a zotavení. Je veden profesionály v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s vlastní zkušeností s duševním onemocněním.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 3 x 3 hodiny (celkem 9 hod)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Definice onemocnění, jeho projevy, průběh a prognóza
  • Příznaky a jejich příčiny
  • Dostupná léčba
  • Časné varovné příznaky nemoci
  • Prevence relapsu nemoci
  • Zdravý životní styl a svépomocné aktivity

Modul je dostupný od:

  • Varianta PSY (Psychoedukace pro lidi s psychotickým onemocněním): 2019
  • Varianta BAP (Psychoedukace pro lidi s bipolární afektivní poruchou): Jaro 2020
  • Varianta DP (Psychoedukace pro lidi s depresivní poruchou): Léto 2020

Modul Zotavení

Cílem modulu je představit účastníkům interaktivní formou koncept zotavení. Modul popisuje různé fáze zotavení, to, jak se se zotavením mění role, kterou hraje duševní onemocnění v životě atd.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 3 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Koncept zotavení
  • Role v životě člověka s duševním onemocněním
  • Fáze na cestě k zotavení, principy podporující zotavení

Modul je dostupný od: Září 2019

Modul Program Honest, Open, Proud (HOP)

Program HOP byl vytvořen lidmi se zkušeností s duševním onemocněním v USA. Cílem je usnadnit lidem s duševním onemocněním jejich vědomé rozhodování ohledně svěření se se svojí zkušeností. Program vedou lidé se zkušeností s duševní nemocí.

Forma modulu: Interaktivní seminář – vyžaduje aktivní zapojení účastníků; obsahuje skupinová i individuální cvičení; účastníci pracují s vlastními zkušenostmi a příběhy.

Délka modulu: 3 x 3 hodiny (celkem 9 hodin)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Výhody a nevýhody svěření se s vlastní zkušeností
  • Způsoby svěření se (vhodné prostředí, lidé a způsob)
  • Formování vlastního příběhu, cvičné svěřování

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Beseda Moje jméno není diagnóza

  • Varianta pro pořádání v běžném prostředí (tj. mimo nemocnice):

Beseda „Moje jméno není diagnóza“ má za cíl představit zkušenosti lidí, kteří zažili duševní nemoc. Věnuje se životu s nemocí, osobním cestám zotavení, ale i problému stigmatizace. Poukazuje na to, jaký vliv má stigmatizace na lidi s duševním onemocněním, a že může často představovat větší zátěž nežli nemoc samotná, jelikož přispívá ke strachu vyhledat potřebnou pomoc a hájit svá práva.

Forma modulu: Beseda

Délka modulu: 3 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Úvod do tématu duševního zdraví, nemoci a stigma
  • Moderovaná diskuze
  • Dotazy publika

Modul je dostupný od: Březen 2019

Varianta pro psychiatrické nemocnice (prostředí hospitalizace):

Modul je dostupný od: Březen 2020

Modul Manuály práv lidí s duševním onemocněním

Modul Manuál práv lidí s duševním onemocněním: přednáška + brožura

Manuál práv lidí s duševním onemocněním se zaměřuje na seznámení lidí s duševním onemocněním s jejich právy v nejrůznějších oblastech jejich života (hospitalizace, zdravotní péče, práce, bydlení atd.). Manuál je napsán odborníky v oblasti lidských práv a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Seminář (60-90 minut) + Brožura

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Brožura: Manuál práv lidí s duševním onemocněním
  • Seminář: Prezentace na téma práv lidí s duševním onemocněním s interaktivní diskuzní částí (kazuistiky)

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním

Modul Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním + přednáška

Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním slouží k tomu, aby lidé s duševním onemocněním získali ucelený přehled o dostupných službách v rámci péče o duševní zdraví v ČR. Manuál je psán odborníky v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Seminář (45 minut) + Brožura a online mapa služeb

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Brožura: Manuál dostupné péče o duševní zdraví
  • Seminář: Prezentace na téma dostupné péče o duševní zdraví s diskuzí

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Zapojování lidí s duševním onemocněním do reformy péče o d.z. v ČR

Prezentace uvádí do tématu reformy péče o duševní zdraví v ČR z pohledu člověka se zkušeností s duševním onemocněním. Popisuje smysl a základní náplň reformy a především roli lidí se zkušeností s duševním onemocněním v reformě.

Dále podporuje zplnomocnění účastníků a představuje cesty k tomu, jak se coby člověk s duševním onemocněním aktivně zapojit do procesů reformy a přímo či nepřímo tak přispět k jejímu průběhu.

Forma modulu: Seminář s diskuzí (30-45 minut)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • O čem je reforma
  • Jaká je role lidí s duševním onemocněním v reformě
  • Jak se zapojit

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Kontakt na zodpovědnou osobu

Mgr. Tereza Blažejovská
Tel: +420 283 088 286
Email: tereza.blazejovska@nudz.cz

""
1

Mám nezávazný zájem o více informací 

Jméno
O jaké informace máte zájem?
Email, nebo telefonní číslo
Krajpick one!
Previous
Next
FormCraft - WordPress form builder
ikonam2-w

Chcete se dozvědět víc? Následující dokument obsahuje další informace: Analýza potřeb

SOUBOR KE STAŽENÍ