Lidé s duševním onemocněním

jsou myšleny osoby, které mají zkušenost s některým typem závažného duševního onemocnění (angl. severe mental illness – SMI). Podle výzkumů bývají tyto osoby nejvíce ohrožené vyčleněním mimo běžný život společnosti.

Lidé s duševním onemocněním se s různými druhy stigmatizace a diskriminace setkávají v mnoha oblastech svého života:

  • v rodině – uživatelé psychiatrické péče udávali častý rozpad rodinných a partnerských vztahů vlivem duševního onemocnění. Jako problematickou
    vnímali zejména neschopnost rodinných příslušníků o duševním onemocnění komunikovat, a to jak směrem k člověku s duševním onemocněním, tak i směrem k okolí (nemoc příbuzného často utajována). Udávány byly stereotypní postoje rodinných příslušníků k duševnímu onemocnění. Jejich důsledkem potom byl například nedostatek důvěry projevované vůči uživatelům psychiatrické péče, jejich neustálá kontrola, malá míra přiznávané odpovědnosti. Bylo také zjištěno, že někteří rodinní příslušníci zrazovali lidi s duševním onemocněním od užívání medikace. Rodinní příslušníci tak často nedokázali adekvátně přijmout fakt výskytu duševního onemocnění v rodině.
  • v přátelských vztazích – proměny v přátelských vztazích byly uživateli psychiatrické péče popisovány ve dvou směrech – v prvním docházelo k odtahování přátel po zjištění výskytu duševního onemocnění u dané osoby (stranili se, nevěděli, jak o nemoci komunikovat); v druhém fungovali přátelé jako významný zdroj podpory.
  • ve zdravotnictví – lékaři, s nimiž se uživatelé psychiatrické péče setkávali, často postrádali dostatečné informace o onemocnění (například možnosti léčby, zotavení), což mj. ovlivňovalo jejich postoje. Ty byly proto mnohdy stigmatizující. V některých případech docházelo například k tomu, že byla lidem s duševním onemocněním odmítnuta adekvátní zdravotní péče nebo, že byly jejich somatické příznaky připisovány duševnímu onemocnění (jev známý jako overshadowing.).
  • v zaměstnání – v pracovním životě se lidé s duševním onemocněním setkávali například s přeřazením na nižší pozici nebo propuštěním poté, co se zaměstnavatel dozvěděl o jejich duševním onemocnění. V některých případech se také potýkali s šikanou. Další problematickou pracovní oblastí pak byly přijímací pohovory, kdy rozhodnutí o sdělení duševního onemocnění mohlo vést k tomu, že uchazeči místo nakonec nedostali.
  • ve škole – v případě, že uživatelé psychiatrické péče byli školou povinní, bylo možné se se stigmatizujícím jednáním setkat i mezi pedagogy. Ti se v některých případech chovali k lidem s duševním onemocněním nespravedlivě a netolerantně, případně je pomlouvali nebo zesměšňovali před ostatními žáky a učiteli. Častým jevem pak bylo neposkytnutí možnosti vytvoření individuálního studijního plánu.

Doporučení

Zahraniční odborná literatura ukazuje, že sebestigmatizaci lze snížit, pokud jsou využity vhodné intervence. Jednou z hlavních testovaných intervencí v zahraničí je psychoedukace. Ta se zaměřuje zejména na tato témata:

  • onemocnění,
  • léčba,
  • prevence relapsu,
  • stigma a jeho zvládání, důraz je kladen na komunikační dovednosti a vytváření identity skrz vyprávění vlastního příběhu.

Ukazuje se také, že intervence, které jsou vedené lidmi s vlastní zkušeností duševního onemocnění, mají efekt i po několika týdnech od samotné intervence. Jednou z takových efektivních intervencí je Honest, Open, Proud seminář, který se zaměřuje na sdílení příběhu s okolím.

V České republice se efektivitě intervencí pro uživatele psychiatrické péče, specificky psychoedukací, zabývá Bankovská Motlová et al. (2013).

Z analýzy vyplynulo, že psychoedukace vede k pozitivní změně postojů, znalostí i chování pacientů. Ti nejvíce oceňovali informace o příznacích, průběhu a léčbě onemocnění, dále témata komunikace s rodinou a přáteli, podpora sebevědomí a sebeprezentace, nácviky dovedností potřebných v běžném životě. Psychoedukace je také nejčastější forma tuzemsky poskytovaných intervencí. Dále se v českém prostředí setkáváme s nácvikovými skupinami zaměřenými na rozvoj dovedností, ojediněle také s globálněji vedenými kampaněmi. Tyto aktivity je potřeba rozšířit. Zároveň je nutné věnovat se evaluaci programů, jež většina z nich postrádá.

Program a moduly pro lidi s duševním onemocněním

Modul Psychoedukace pro lidi s duševním onemocněním

Modul Psychoedukace má za cíl zvýšit znalosti lidí s duševním onemocněním o jejich nemoci, léčbě, včasných varovných příznacích, zdravém životním stylu, prevenci zhoršení symptomů a zotavení. Je veden profesionály v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s vlastní zkušeností s duševním onemocněním.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 3 x 3 hodiny (celkem 9 hod)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Definice onemocnění, jeho projevy, průběh a prognóza
  • Příznaky a jejich příčiny
  • Dostupná léčba
  • Časné varovné příznaky nemoci
  • Prevence relapsu nemoci
  • Zdravý životní styl a svépomocné aktivity

Modul je dostupný od:

  • Varianta PSY (Psychoedukace pro lidi s psychotickým onemocněním): 2019
  • Varianta BAP (Psychoedukace pro lidi s bipolární afektivní poruchou): Jaro 2020
  • Varianta DP (Psychoedukace pro lidi s depresivní poruchou): Léto 2020

Modul Zotavení

Cílem modulu je představit účastníkům interaktivní formou koncept zotavení. Modul popisuje různé fáze zotavení, to, jak se se zotavením mění role, kterou hraje duševní onemocnění v životě atd.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 3 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Koncept zotavení
  • Role v životě člověka s duševním onemocněním
  • Fáze na cestě k zotavení, principy podporující zotavení

Modul je dostupný od: Září 2019

Modul Program Honest, Open, Proud (HOP)

Program HOP byl vytvořen lidmi se zkušeností s duševním onemocněním v USA. Cílem je usnadnit lidem s duševním onemocněním jejich vědomé rozhodování ohledně svěření se se svojí zkušeností. Program vedou lidé se zkušeností s duševní nemocí.

Forma modulu: Interaktivní seminář – vyžaduje aktivní zapojení účastníků; obsahuje skupinová i individuální cvičení; účastníci pracují s vlastními zkušenostmi a příběhy.

Délka modulu: 3 x 3 hodiny (celkem 9 hodin)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Výhody a nevýhody svěření se s vlastní zkušeností
  • Způsoby svěření se (vhodné prostředí, lidé a způsob)
  • Formování vlastního příběhu, cvičné svěřování

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Beseda Moje jméno není diagnóza

  • Varianta pro pořádání v běžném prostředí (tj. mimo nemocnice):

Beseda „Moje jméno není diagnóza“ má za cíl představit zkušenosti lidí, kteří zažili duševní nemoc. Věnuje se životu s nemocí, osobním cestám zotavení, ale i problému stigmatizace. Poukazuje na to, jaký vliv má stigmatizace na lidi s duševním onemocněním, a že může často představovat větší zátěž nežli nemoc samotná, jelikož přispívá ke strachu vyhledat potřebnou pomoc a hájit svá práva.

Forma modulu: Beseda

Délka modulu: 3 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Úvod do tématu duševního zdraví, nemoci a stigma
  • Moderovaná diskuze
  • Dotazy publika

Modul je dostupný od: Březen 2019

Varianta pro psychiatrické nemocnice (prostředí hospitalizace):

Modul je dostupný od: Březen 2020

Modul Manuály práv lidí s duševním onemocněním

Modul Manuál práv lidí s duševním onemocněním: přednáška + brožura

Manuál práv lidí s duševním onemocněním se zaměřuje na seznámení lidí s duševním onemocněním s jejich právy v nejrůznějších oblastech jejich života (hospitalizace, zdravotní péče, práce, bydlení atd.). Manuál je napsán odborníky v oblasti lidských práv a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Seminář (60-90 minut) + Brožura

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Brožura: Manuál práv lidí s duševním onemocněním
  • Seminář: Prezentace na téma práv lidí s duševním onemocněním s interaktivní diskuzní částí (kazuistiky)

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním

Modul Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním + přednáška

Manuál péče pro lidi s duševním onemocněním slouží k tomu, aby lidé s duševním onemocněním získali ucelený přehled o dostupných službách v rámci péče o duševní zdraví v ČR. Manuál je psán odborníky v oblasti péče o duševní zdraví a lidmi s duševním onemocněním.

Forma modulu: Seminář (45 minut) + Brožura a online mapa služeb

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • Brožura: Manuál dostupné péče o duševní zdraví
  • Seminář: Prezentace na téma dostupné péče o duševní zdraví s diskuzí

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Modul Zapojování lidí s duševním onemocněním do reformy péče o d.z. v ČR

Prezentace uvádí do tématu reformy péče o duševní zdraví v ČR z pohledu člověka se zkušeností s duševním onemocněním. Popisuje smysl a základní náplň reformy a především roli lidí se zkušeností s duševním onemocněním v reformě.

Dále podporuje zplnomocnění účastníků a představuje cesty k tomu, jak se coby člověk s duševním onemocněním aktivně zapojit do procesů reformy a přímo či nepřímo tak přispět k jejímu průběhu.

Forma modulu: Seminář s diskuzí (30-45 minut)

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

  • O čem je reforma
  • Jaká je role lidí s duševním onemocněním v reformě
  • Jak se zapojit

Modul je dostupný od: Říjen 2019

Online moduly

Modul Zotavení Online

Cílem modulu je představit účastníkům interaktivní formou koncept zotavení. Modul popisuje různé fáze zotavení, to, jak se se zotavením mění role, kterou hraje duševní onemocnění v životě atd.

Forma modulu: Interaktivní seminář

Délka modulu: 2,5 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

    • Koncept zotavení a role v životě člověka s duševním onemocněním
    • 4 fáze na cestě k zotavení
    • Principy podporující zotavení, motivace

Modul je dostupný od: Listopad 2020

Modul Beseda Moje jméno není diagnóza Online

Beseda „Moje jméno není diagnóza“ má za cíl představit zkušenosti lidí, kteří zažili duševní nemoc. Věnuje se životu s nemocí, osobním cestám zotavení, ale i problému stigmatizace. Poukazuje na to, jaký vliv má stigmatizace na lidi s duševním onemocněním, a že může často představovat větší zátěž nežli nemoc samotná, jelikož přispívá ke strachu vyhledat potřebnou pomoc a hájit svá práva.

Forma modulu: Beseda

Délka modulu: 2,5 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu: 3 tematické bloky:

I.                 Duševní onemocnění a stigmatizace

II.                Vyrovnání se s nemocí a život s nemocí

III.              Co vám nemoc dala?

Každý blok má strukturu o třech částech:

    • Informativní úvod do tématu bloku
    • Moderovaná diskuze s peer hosty
    • Dotazy účastníků a volná diskuze

Modul je dostupný od: Leden 2021

Modul Sebepéče Online: Můj kufřík péče o duševní zdraví

Modul interaktivní formou představuje koncept duševního zdraví jako kontinua a základy péče o vlastní duševní zdraví pro lidi s duševním onemocněním. Obsahuje informace o stresu, jeho fungování a o tom, jak mu čelit vlastními silami. Představuje základní relaxační techniky včetně krátkých nácviků. Dále obsahuje stručné informace o tom, jak a kdy vyhledat pomoc, když se blíží duševní krize, a že se na krizi lze připravit.

Forma modulu: Interaktivní sebezkušenostní seminář

Délka modulu: 3 hodiny

Počet účastníků: 8 – 15 účastníků

Obsah modulu:

    • Kontinuum duševního zdraví
    • Jak čelit běžnému stresu vlastními silami + základní relaxační techniky
    • Když přichází horší dny – vyhledání odborné pomoci
    • Vytvořte si kufřík péče o své duševní zdraví – zmapování svých strategií

Modul je dostupný od: Březen 2021

Kontakt na zodpovědnou osobu

Mgr. Tereza Blažejovská
Tel: +420 283 088 286
Email: tereza.blazejovska@nudz.cz

""
1

Mám nezávazný zájem o více informací 

Jméno
O jaké informace máte zájem?
Email, nebo telefonní číslo
Krajpick one!
Previous
Next
FormCraft - WordPress form builder
ikonam2-w

Chcete se dozvědět víc? Následující dokument obsahuje další informace: Analýza potřeb

SOUBOR KE STAŽENÍ