Duševní nemoc prožije každý rok více než pětina české populace. Úzkostmi trpí asi sedm procent populace, depresemi nad pět procent, na alkoholu je závislých (!) nad šest procent populace a další lidé prochází psychotickými onemocněními, nealkoholovými závislostmi, poruchami osobnosti a dalšími problémy s duševním zdravím. Většina nemocných se vůbec neléčí a ti, kteří se léčí, čelí stigmatizaci a diskriminaci. Sebevraždu spáchají každý den průměrně čtyři lidé.

Duševní nemoci jsou nejrychleji rostoucí příčinou přiznání nemocenské i invalidního důchodu, společenské náklady na duševní onemocnění převyšují deset miliard euro ročně a z celkové zátěže způsobované všemi onemocněními dohromady zabírají neuropsychiatrická onemocnění více než patnáct procent, což je třetí největší část a přibližně nastejno s onkologickými onemocněními. Ze zdravotnického rozpočtu jsou však na duševní zdraví věnována pouze asi čtyři procenta.

Tato disproporce má samozřejmě vážné důsledky. Přes nezpochybnitelnou snahu personálu psychiatrických nemocnic, které byly vybudovány nejčastěji počátkem minulého nebo koncem předminulého století, neumožňuje často dispozice budov a jejich technický stav naplňovat současné požadavky na naplnění základních lidských práv lidí se zdravotním postižením, jako je například právo na zachování intimity. Současné komunitní služby bohužel kapacitně nedostačují. Vznikly a fungují díky enormnímu úsilí obětavých pomáhajících profesionálů a žijí téměř v permanentní nejistotě ohledně svého financování. Svojí kapacitou mohou komunitní služby obsáhnout pouze malé procento potřebných.

Populace vyzkazuje vysokou mírou negramotnosti. Většina z nás nerozpozná depresi, nastupující demenci, ani poruchy spojené se zneužíváním alkoholu. Nevíme, jak o svém duševním zdraví mluvit, chybí nám mechanismy, jak se vyrovnávat se zátěžovými situacemi a frustrací, nedovedeme pomoci svým nejbližším, kteří procházejí duševní krizí. Ve školách chybí systematické vzdělávání pro naše děti a tělesnou výchovu stále ještě nedoplnila výchova psychosociální. Své problémy s duševním zdravím často řešíme samo-medikací alkoholem, jinými návykovými látkami, rizikovým chováním a podobně.

Psychiatrická péče musí reagovat na moderní trendy vyznačující se rostoucím výskytem duševních onemocnění, exponenciálním nárůstem stresových faktorů a překonáváním umělých hranic, jako jsou hranice mezi fyzickým a duševním zdravím, hranice mezi bio-psycho-socio-spirituální dimenzí duševního zdraví a hranice mezi duševním zdravím a nemocí. V důsledku obrovské stigmatizace lidí s duševním onemocněním i psychiatrie jako oboru, zůstala po revoluci péče o duševní zdraví stranou veřejného zájmu.

Situace se částečně zlepšila v souvislosti s přijetím Strategie reformy psychiatrické péče Ministerstvem zdravotnictví na podzim roku 2013. Implementační projekty reformy byly spuštěny v roce 2017. Došlo k otevření nových zdravotně-sociálních komunitních služeb, což si vyžádalo ohromné úsilí směrem k jejich legislativnímu, finančnímu a personálnímu zajištění. Započala práce na transformaci psychiatrických nemocnic, kdy drtivá většina z nich prošla detailními analýzami vzhledem k jejich personálu, pacientům, naplňování lidských práv, financování a dalším oblastem. Odstartovaly projekty pilotující chybějící typy služeb, jako jsou včasné intervence pro lidi se závažným duševním onemocněním, forenzně psychiatrická péče, služby pro děti a adolescenty a podobně. Úspěšně započal projekt destigmatizace, který se s iniciativou NA ROVINU okamžitě zapojil do Globální Anti-Stigma Aliance (GASA), a který přispívá ke snižování stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním a ke zvyšování populační gramotnosti v duševním zdraví. Další dva projekty posilují na evidenci založený systém psychiatrické péče. Vše se děje ve spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, hnutím uživatelů péče, poskytovateli lůžkových i komunitních služeb, zdravotními pojišťovnami, Psychiatrickou společností ČLS JEP a dalšími významnými subjekty. Navíc celý reformní proces probíhá pod drobnohledem a supervizí Světové zdravotnické organizace a širokého spektra renomovaných mezinárodních expertů.

Během událostí minulých týdnů se v médiích, na sociálních sítích a jinde ve veřejném prostoru objevovala konspirační prohlášení ohledně reformy psychiatrické péče naznačující, že jejím cílem je ve skutečnosti připravit psychiatrické nemocnice o nemovitosti, financování reformy je netransparentní a reforma je vedena nějakými skrytými zájmy. Nic z toho není pravda. Objevovaly se také projevy, které negativně ovlivnily postoj společnosti k lidem s duševním onemocněním, popíraly nebo byly v přímém kontrastu k principu zotavení, popřípadě upíraly právo člověka s duševním onemocněním rozhodovat se samostatně a svobodně o svém životě.

Mediální probírání jednotlivých případů, které je z povahy věci zkratkovité a bez náležité znalosti všech okolností je velmi nevhodné. Ačkoli jsme částečně schopni rozumět motivacím a pohnutkám autorů podobných vyjádření, zdůrazňujeme, že jsou nepřijatelné a přímo podrývají snahu o zlepšování péče o duševní zdraví v České republice.

Reforma psychiatrické péče probíhá úspěšně, jednoznačně ve veřejném zájmu a ve prospěch lidí s duševním onemocněním i celé populace.