Mezinárodní úmluvy nemusí být nejlehčí čtení. Jsou to ale mimořádně důležité a inspirující dokumenty.
Významným dokumentem zabývajícím se lidskými právy ve vztahu k hendikepu je Úmluva o právech osob se zdravotním postižením z pera Organizace Spojených Národů, která vznikla v roce 2006. Je založena na principu rovnoprávnosti a zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti.
Ve zjednodušené verzi v českém jazyce naleznete Úmluvu na webové stránce Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením, z. s.,ZDE
Úmluva je dohoda mezi různými zeměmi světa. Pokud konkrétní země tuto dohodu přijme a podepíše, úmluva se tak stává právním dokumentem a závazkem, který poskytuje návod, jak by měla postupovat vláda. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením tak informuje vládu jak postupovat ve věci dodržování a prosazování práv lidí žijících s postižením, a to včetně duševního. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením zajišťuje v ČR od roku 2007, že s lidmi (včetně dětí) s postižením je zacházeno férově a stejně tak jako se všemi jinými lidmi a to ve všech aspektech života. Úmluva vyjmenovává jednotlivá práva osob s postižením a ukládá pravidla jak jsou tyto práva zajišťována. Každá země, která se k Úmluvě přihlásí se zavazuje tato pravidla dodržovat. Tato pravidla a práva však kromě vlády mají být respektována také všemi lidmi žijícími v dané společnosti.
Úmluva je rozdělena do jednotlivých článků, které obsahují všechna odvětví lidského života, jako je vzdělání, legislativa, přístup ke kultuře, jazyk, zdravotní péče, nezávislost a mnohé další. V následujících odstavcích naleznete zkrácený přehled vybraných bodů Úmluvy. Plné znění Úmluvy je k dispozici v mnoha jazycích také na webových stránkách www.un.org.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je dokument, který dodal naději nejednomu člověku, který prochází životem se svým postižením. Kromě podpory a vize spravedlnosti má však poskytovat zejména legislativní rámec pro to, jak má být s vašimi lidskými právy zacházeno a jak mají být naplňována. Pokud máte pocit, že vaše práva byla porušena, a že si situace zaslouží nápravu, můžete využít například systém stížností v dané instituci, anebo se obrátit na pomocné organizace. Těmi jsou například Liga Lidských Práv, Veřejný Ochránce Práv, anebo Ombudsman pro zdraví.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
Článek 1
Účel
Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti. Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.
Článek 3
Máte právo na:
Úctu
Nebýt diskriminován/a
Plné zapojení do společnosti
Být akceptován s i bez postižení, takoví jací jste
Rovnost příležitostí
Bezbariérovost
Rovnost žen a mužů
Respekt k vyvíjejícím se schopnostem dětí a jejich právu na zachování identity
Článek 4
Právo nebýt diskriminován/a
Země, včetně ČR, které se k Úmluvě hlásí, by měly zajistit, aby byly odstraněny všechny zákony diskriminující osoby s postižením, a aby takové zákony nově nevznikaly.
Články 5 a 6
Rovné příležitosti
Participující země souhlasí, že všichni jejich občané jsou si rovni před zákonem, a to bez ohledu na postižení. Rovného zacházení a rovných příležitostí si zasluhují zejména ženy a dívky.
Článek 9
Právo na bezbariérovost
Stát by měl zajistit, aby lidé s postižením měli zpřístupněny veřejné budovy a prostranství, jako například nemocnice, školy, veřejnou dopravu atp. V přístupu do těchto a jiných míst by měly být k dispozici pomůcky a nástroje, které přístup umožní a zjednoduší.
Článek 10
Právo na život
Všichni mají právo na život, a to včetně osob s postižením. Stát musí zajistit, že lidé s postižením mají stejnou příležitost k životu tak jako zdraví lidé.
Článek 16
Právo na slušné zacházení
Lidé s postižením mají právo na ochranu před násilím, zneužitím a nesmí být zneužiti, nebo s nimi nesmí být špatně zacházeno.
Článek 18
Právo na svobodný pohyb
Lidé s postižením mají právo na jméno a národnost, a mohou si svobodně zvolit zemi a místo ve kterém budou žít.
Článek 21
Právo na přístup k informacím
Lidé s postižením mají právo vyjádřit své názory a postoje a mají právo na rovný přístup k informacím. Pokud potřebují asistenci nebo nástroje pomoci jako je například Braillovo písmo či tlumočení, mají na ně právo.
Článek 22
Právo na soukromí
Lidé s i bez postižení mají rovné právo na soukromí.
Článek 23
Právo na rodinný život
Stát musí zajistit, že lidé s postižením mají právo na rodinný život včetně možnosti manželství, založení rodiny a svobodného rozhodnutí ve věci dětí a péče o ně. Děti nesmějí být lidem s postižením odebrány na základě jejich postižení.
Článek 24
Vzdělání
Lidé s postižením mají rovné právo na vzdělání jako jejich zdraví vrstevníci. Nikdo nemůže být nepřijat ke studiu z důvodu jejich postižení. Stát se zavazuje lidem s postižením poskytnout pomoc nutnou k tomu aby bylo jejich právo na vzdělání naplněno.
Článek 25 a 26
Zdraví
Lidé s postižením mají právo na kvalitní zdravotní péči bez diskriminace.
Článek 27
Práce
Lidé s postižením mají rovné právo pracovat a nebýt na pracovišti diskriminováni z důvodu postižení.
Článek 28
Životní standard
Lidé s i bez postižení mají rovné právo na dostatečnou kvalitu života a to zejména vzhledem k přístupu k jídlu, ošacení a bydlení.
Článek 29
Právo na participaci v politice
Lidé s postižením nesmějí být diskriminováni při výkonu politických funkcí a zájmů. Mají právo volit, být volen a sloužit v politických funkcích.
Článek 30
Sport a volný čas
Pokud chtějí, lidé s postižením se mohou účastnit sportovních, kulturních a volnočasových aktivit bez nebezpečí diskriminace. Přístup k těmto aktivitám jim musí být umožněn. Jedná se například o přístup do muzejí, sportovišť a veřejných prostorů.