Mezinárodní úmluvy nemusí být nejlehčí čtení. Jsou to ale mimořádně důležité a inspirující dokumenty.

Významným dokumentem zabývajícím se lidskými právy ve vztahu k hendikepu je Úmluva o právech osob se zdravotním postižením z pera Organizace Spojených Národů, která vznikla v roce 2006. Je založena na principu rovnoprávnosti a zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti.

Co je to Úmluva?

Úmluva je dohoda mezi různými zeměmi světa. Pokud konkrétní země tuto dohodu přijme a podepíše, úmluva se tak stává právním dokumentem a závazkem, který poskytuje návod, jak by měla postupovat vláda. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením tak informuje vládu jak postupovat ve věci dodržování a prosazování práv lidí žijících s postižením, a to včetně duševního. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením zajišťuje v ČR od roku 2007, že s lidmi (včetně dětí) s postižením je zacházeno férově a stejně tak jako se všemi jinými lidmi a to ve všech aspektech života. Úmluva vyjmenovává jednotlivá práva osob s postižením a ukládá pravidla jak jsou tyto práva zajišťována. Každá země, která se k Úmluvě přihlásí se zavazuje tato pravidla dodržovat. Tato pravidla a práva však kromě vlády mají být respektována také všemi lidmi žijícími v dané společnosti.

Úmluva je rozdělena do jednotlivých článků, které obsahují všechna odvětví lidského života, jako je vzdělání, legislativa, přístup ke kultuře, jazyk, zdravotní péče, nezávislost a mnohé další. V následujících odstavcích naleznete zkrácený přehled vybraných bodů Úmluvy. Plné znění Úmluvy je k dispozici v mnoha jazycích také na webových stránkách www.un.org.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je dokument, který dodal naději nejednomu člověku, který prochází životem se svým postižením. Kromě podpory a vize spravedlnosti má však poskytovat zejména legislativní rámec pro to, jak má být s vašimi lidskými právy zacházeno a jak mají být naplňována. Pokud máte pocit, že vaše práva byla porušena, a že si situace zaslouží nápravu, můžete využít například systém stížností v dané instituci, anebo se obrátit na pomocné organizace. Těmi jsou například Liga Lidských Práv, Veřejný Ochránce Práv, anebo Ombudsman pro zdraví.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením

Článek 1

Účel

Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti. Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Článek  3

Máte právo na:

• Úctu

• Nebýt diskriminován/a

• Plné zapojení do společnosti

• Být akceptován s i bez postižení, takoví jací jste

• Rovnost příležitostí

• Bezbariérovost

• Rovnost žen a mužů
• Respekt k vyvíjejícím se schopnostem dětí a jejich právu na zachování identity

Článek  4

Právo nebýt diskriminován/a

Země, včetně ČR, které se k Úmluvě hlásí, by měly zajistit, aby byly odstraněny všechny zákony diskriminující osoby s postižením, a aby takové zákony nově nevznikaly.

Články 5 a 6

Rovné příležitosti

Participující země souhlasí, že všichni jejich občané jsou si rovni před zákonem, a to bez ohledu na postižení. Rovného zacházení a rovných příležitostí si zasluhují zejména ženy a dívky.

Článek 9

Právo na bezbariérovost

Stát by měl zajistit, aby lidé s postižením měli zpřístupněny veřejné budovy a prostranství, jako například nemocnice, školy, veřejnou dopravu atp. V přístupu do těchto a jiných míst by měly být k dispozici pomůcky a nástroje, které přístup umožní a zjednoduší.

Článek 10

Právo na život

Všichni mají právo na život, a to včetně osob s postižením. Stát musí zajistit, že lidé s postižením mají stejnou příležitost k životu tak jako zdraví lidé.

Článek 16

Právo na slušné zacházení

Lidé s postižením mají právo na ochranu před násilím, zneužitím a nesmí být zneužiti, nebo s nimi nesmí být špatně zacházeno.

Článek 18

Právo na svobodný pohyb

Lidé s postižením mají právo na jméno a národnost, a mohou si svobodně zvolit zemi a místo ve kterém budou žít.

Článek 21

Právo na přístup k informacím

Lidé s postižením mají právo vyjádřit své názory a postoje a mají právo na rovný přístup k informacím. Pokud potřebují asistenci nebo nástroje pomoci jako je například Braillovo písmo či tlumočení, mají na ně právo.

Článek 22

Právo na soukromí

Lidé s i bez postižení mají rovné právo na soukromí.

Článek 23

Právo na rodinný život

Stát musí zajistit, že lidé s postižením mají právo na rodinný život včetně možnosti manželství, založení rodiny a svobodného rozhodnutí ve věci dětí a péče o ně. Děti nesmějí být lidem s postižením odebrány na základě jejich postižení.

Článek 24

Vzdělání

Lidé s postižením mají rovné právo na vzdělání jako jejich zdraví vrstevníci. Nikdo nemůže být nepřijat ke studiu z důvodu jejich postižení. Stát se zavazuje lidem s postižením poskytnout pomoc nutnou k tomu aby bylo jejich právo na vzdělání naplněno.

Článek 25 a 26

Zdraví

Lidé s postižením mají právo na kvalitní zdravotní péči bez diskriminace.

Článek 27

Práce

Lidé s postižením mají rovné právo pracovat a nebýt na pracovišti diskriminováni z důvodu postižení.

Článek 28

Životní standard

Lidé s i bez postižení mají rovné právo na dostatečnou kvalitu života a to zejména vzhledem k přístupu k jídlu, ošacení a bydlení.

Článek 29

Právo na participaci v politice

Lidé s postižením nesmějí být diskriminováni při výkonu politických funkcí a zájmů. Mají právo volit,  být volen a sloužit v politických funkcích.

Článek 30

Sport a volný čas

Pokud chtějí, lidé s postižením se mohou účastnit sportovních, kulturních a volnočasových aktivit bez nebezpečí diskriminace. Přístup k těmto aktivitám jim musí být umožněn. Jedná se například o přístup do muzejí, sportovišť a veřejných prostorů.