Vyrovnáváme vztah pomáhajícího profesionála s člověkem s duševním onemocněním.
Zotavení
Zotavení je hluboce osobní a jedinečný proces změny postojů, hodnot, pocitů, cílů, dovedností a rolí. Je to způsob života, který je uspokojující, nadějný, přínosný, a to dokonce i s omezeními, která nemoc přináší. Uzdravení zahrnuje rozvoj nového smyslu a účelu v životě, jak se člověk vymaňuje z katastrofických dopadů duševní nemoci.
Rovnoprávná komunikace
O lidech s duševním onemocněním, obzvláště během hospitalizace, se často jedná bez jejich účasti – nikdo jim nevysvětlí důvody zvoleného způsobu léčby, natož jejich práva. Přitom právě v té zranitelné chvíli to nejvíc potřebují. Psychiatři si někdy stěžují, že jejich pacienti nenahlíží svou nemoc. Pacienti si zase stěžují, že psychiatři jejich zkušenosti nerozumí. Cesta k zotavení je přitom společná práce obou stran. Je odpovědností obou stran budovat vztah založený na partnerství místo na hierarchii a autoritě. Moderní péče o duševní zdraví vyžaduje, aby lékaři své pacienty zahrnuli do dialogu a podávali jim informace transparentně a srozumitelně – aby nerozhodovali „o nich bez nich“. Usiluje o vytvoření takového prostředí, kde lidé s duševním onemocněním mohou se svými lékaři mluvit o svých zkušenostech otevřeně, bez obav a s důvěrou.
Zplnomocnění
Lidé s duševním onemocněním často přejímají negativní postoje a mylné představy (stereotypy), které o nich má společnost. Říkáme tomu sebestigmatizace. Když potom myslí a jednají pod jejím vlivem, uvažují o sobě jako o neschopných, simulujících, líných, agresivních a nevyléčitelných lidech. Proti tomu stavíme princip zplnonomocnění, anglicky „empowerment“. Zplnomocnění úzce souvisí se zotavením a znamená, že člověk přijímá zodpovědnost za svůj život včetně omezení, která přináší jeho nemoc. Že navzdory těmto omezením přijímá výzvy, které život přináší. Že má víru ve své schopnosti postarat se o své záležitosti a nebojí se říct si o pomoc v případě potřeby. Ale nejen to. S osobním zplnomocněním někdy přichází i zplnomocnění na úrovni společnosti – angažovaní uživatelé služeb péče o duševní zdraví se tak podílejí na plánování a budování sítě takových služeb a bojují za práva lidí s duševním onemocněním, např. v rámci Reformy péče o duševní zdraví. Zplnomocnění znamená být navzdory duševnímu onemocnění občanem se všemi právy a povinnostmi, které se k tomu váží.